Dante Nox

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / PŘEZDÍVKA | Dante Nox („Král“ od Lavierra)

HRÁČ/KA | Vločka

FACECLAIM | Alessandro Pierozan

RASA | Démon (pravý, původem anděl)

VĚK | 27 let (vzhledově)

ORIENTACE | Pan

RODINA | Rebecca Johnsson (nevlastní dcera), Jericho Noxius (nevlastní bratr)

SPOJENECTVÍ | Corium (coven), čtvrť Luxuries

ČTVRŤ | Superbia (běžně k zastižení v Luxuries)

VZHLED | Nox na první pohled evokuje spíš dojem znuděného zazobance, než démona. Oproti svým vrstevníkům se tuhle svou stránku nijak zvláště nepokouší strkat do popředí, stejně jako mu úplně nezáleží na tom, jak zrovna působí. Nehraje si na někoho, kým není... Nepředstírá, ani se o to nepokouší. Podobné věci v jeho světě jednoduše nemají cenu: dostal se tak vysoko, že už na nich zkrátka nesejde. A přesně tak se i obvykle prezentuje, nezaujatě a relativně prázdně. I proto by do něj člověk nemusel říct, že drží notnou část města. Nebýt slušivého oblečení (v perfektně široké barevné platě nejrůznějších odstínů černé, šedé a bílé) a drahých věcí kolem, by dost možná působil jako jeden z mnoha zbohatlíků, co se plácá v opojnostech Luxuries. Pravda je však odlišná: Dante totiž nevlastní jen klub Eden, ale především celou čtvrť.
Nehledě na to, že kompletně rezignoval na celou záležitost se společenským oblečením, byť se mnohdy pohybuje ve vyšších kruzích a rozhodně se nemálo setkává s kravaťáky, na vzhledu mu opravdu moc nesejde. Světlé vlasy, co dříve nesly plavě blond odstín, ale časem zesvětlaly do stříbře, mívá obvykle volně rozpuštěné, takže mu splývají kousek pod ramena - perfektně rámujíc jeho obdobně pobledlý obličej, po většinu doby solidně zachmuřený a se zaťatou čelistí. V případech, kdy má výjimečně vlasy stažené (obvykle do velice nedbalého drdolu), lze spatřit řada tří a dvou kroužků v uších. Nepříliš udržované strniště jen umocňuje částečný dojem neuhlazenosti, co se s ním táhne na každém kroku... Korunovaný ocelově šedýma očima, co s oblibou probodávají všechno v bezprostředním okolí.

Ačkoliv to působí, že se snad absolutně nedokáže uvolnit a natož usmívat, opak je však pravdou. Byť se to rozhodně nestává často, když už se Dante přeci jen rozhodne zahnat svoji vnitřní prázdnotu a projevit se, jeho tvář rázem působí vskutku odlišně: do očí se mu vkrade zvláštní jiskra, co je najednou nečiní kompletně nepřátelské a chladné, téměř jako kdyby mu vdechla alespoň kapku bývalé modři, co dříve míval. Celkově poté vážně působí jako úplně jiný člověk, natož pak jako démon. Svým způsobem pak září - a pro mnohé je k nepoznání.
Vzhledem k tomu, že úsměvy a dobrou náladu kolem sebe příliš často nešíří, mnohem pravděpodobnější je šance, že ho ledaskdo potká spíše ve spěchu, s maličko pomuchlanou jednobarevnou košilí a černým kabátem, jehož límec pro něj působí jako ochranná maska, za níž se může schovat. Často také nosí šály, občas i koženou bundu, ačkoliv ta mu obvykle bývá uzurpována jeho adoptivní dcerou - Beccou. I proto bývá občas na jeho oblečení k nalezení šmouha od stínů, někdy řasenky.

ZVLÁŠTNÍ ZNAKY | Hlavními poznávacími znameními jsou delší světlé, mírně našedlé vlasy a pronikavě stříbrné oči. Vždy nosí na krku řetízek se stříbrným křížkem, nikdy ho nesundavá. Podobně lpí i na koženém náramku na levé ruce, kde má přívěsek jediného peří - upomínku na Rebeccu. Zezadu na krku má vytetovaný drobný symbol zatmění, který obvykle nebývá vidět díky jeho vlasům.
Coby pravý démon disponuje i druhou podobou. Po přeměně bývá stále nejvíce podobný havranovi, byť se značně prodlouženým zobákem a důraznějšími pařáty. Nejvýraznější jsou však páry křídel, kterých má hned několik. Ačkoliv si tedy drží víceméně zvířecí vzhled, je na něm znát démonická korupce... Zvláště pak posílená faktem, že má pronikavě zářivé oči, které nápadně připomínají měsíc v úplňku.

POVAHA | Nehledě na to, jak působí na svoje okolí, v samém jádru je až překvapivě klidný. Dalo by se říct, že víceméně dospěl do bodu, kdy mu je drtivá většina absolutně ukradená - což znamená, že v něm mnohdy člověk jednoduše nevykřeše prakticky žádný zájem, někdy ani opravdovou reakci. Někdo umřel? Nemrkne ani okem, ale možná se pokusí o neohrabané kondolence. Zeď za ním hoří? Jednoduše uhne stranou a posadí se na nedaleké křeslo, aby mohl plameny pozorovat. Na mnohé dělá dojem podivína, což svým způsobem není daleko úplně nepřesné.
Faktem totiž je, že Dante je příliš otupělý na to, aby věci vnímal jako ostatní. Většina démonů si prochází rapidní změnou, když dojde na jejich přeměnu - vedoucí k zintenzivnění nebo utlumení emocí. Nox spadá do druhé kategorie. Po většinu času mívá chladnou hlavu, čímž se oproti drtivé většině démonů značně vymyká. Pochopitelně i on má dny, kdy jednoduše musí něco praštit a dokáže se naštvat, ale děje se to opravdu málokdy - emoce vnímá jen povrchně, pomaličku si na ně začal odvykat a když už se reálně dostaví, občas s nimi nedokáže úplně naložit.

I díky tomu je téměř zarytý samotář, držící se povětšinou svého úzkého kruhu vyvolených. Mezi ty se řadí především Rebecca a Jericho, které považuje za svoji rodinu. Krev je sice nepoutá, jelikož si oba dva adoptoval - v případě Beccy v útlém věku, zatímco Jerra později, když se mu nešťastnou náhodou dostal pod nohy v rámci zasvěcení jednoho z níže postavených gangů. Na oba dva narazil víceméně náhodou, ale jeho původní nátura mu jednoduše zabránila se chovat jako obvykle, tudíž absolutně lhostejně... Místo toho si je vzal pod svá křídla, čímž víceméně zaplnil část té obrovské díry, co zeje v jeho srdci: jelikož i navzdory působení opravdu nechce být sám. Do svého kruhu počítá ještě Alessandru, s kterou se v minulosti dostal do města a stejně jako ona prošel přeměnou, což z nich učinilo nejen dávné přátele, ale především i maličko spolutrpitele.

O POSTAVĚ | Dante se do města dostal před opravdu dlouhou dobou. I díky tomu se v současnosti hřeje na výsluní opravdu vysokého společenského statusu i peněz, ačkoliv zrovna ty pro něj příliš neznamenají... Především má ale pod palcem čtvrť Luxuries, ačkoliv občasně tahá za nitky i mimo svoje hranice. Mezi démony je známý jako ten, s kým si nezahrávat: nehledě na svoji relativně netečnou povahu si ve svojí čtvrti dokáže sjednat pořádek, ačkoliv pasivně i nadále stoupá víš a aktivně se podílí na chodu města jako takového.
Drtivá většina obyvatel ho tedy zná především jako majitele klubu Eden, což platí především pro smrtelníky a nezasvěcené - co se démony týče, patří mezi špičku. To z něj činí prostředníka mezi mnoha frakcemi, nejrůznějšími obchody a dalšími akcemi. Nedá se říct, že by si to Dante přímo užíval... Ale moc pro něj znamená dost na tolik, aby z toho koloběhu nevystupoval, protože by mohl hodně ztratit.
Mimo tohle všechno je ale Nox častý návštěvník nejrůznějších hudebních vystoupení i uměleckých výstav. Umění ho fascinuje, zbožňuje ho. A rozhodně se neostýchá v případě zaujetí vypomoct nějakému nadějnému talentu, díky čemuž se jeho pověst rozšiřuje. Mezi lidmi věnujícím se nejrůznějším formám kreativních činností se jeho jméno občas šíří ve spojitosti se sponzorstvím... Vzhledem k tomu kolik má peněz s oblibou podobné vystupující hvězdy financuje a podporuje.

BLÍZKÉ POSTAVY | Nejbližší mu je jeho adoptivní rodina, tudíž Rebecca a Jericho, s oběma bydlí ve vile nacházející se na konci Skleněné aleje ve čtvrti Superbia. Poutá ho však i přátelství vůči Alesse, s níž se zná už opravdu dlouhou dobu - spojenecké vztahy pak udržuje i s některými členy covenů a démony, jmenovitě pak s Lavierrem, který pro něj spravuje klub Eden.

SCHOPNOSTI | Mimo přeměny do druhé podoby má silně rozvinutou schopnost manipulace. To znamená, že dokáže nejen zachytit myšlenky a pocity druhého (ačkoliv emoce téměř necítí, nedokáže je přečíst, jelikož sám pořádně necítí) ale je schopný s nimi i manipulovat dle síly vůle daného jedince. I díky tomu se dostal tak daleko, jelikož ovládání mysli pochopitelně dost vypomáhá...

Ve slabší míře projevuje i dar telekineze, avšak téměř výhradně podvědomě. Tuhle schopnost dokáže samovolně a záměrně využít jen výjimečně.

NÁSTĚNKA / OBRÁZKY (GRAFIKA) | Nástěnka / Playlist